Jak upravit domácnost v souladu s principy Montessori
Z hlediska Montessori je potenciál každého dítěte obrovskou hodnotou, která si zaslouží vhodné podmínky a stojí za to ji podporovat. A protože nejvíc času tráví dítě doma, je důležité právě domácí prostředí upravit tak, aby se v něm dítě mohlo pohybovat s co největší samostatností a mělo možnost rozvíjet maximum svých schopností. Jaké jsou tedy hlavní body, na které bychom měli při zařizování domácnosti myslet?
Méně je více
O pozornost dětí (a nejen jich) se v současné době rve čím dál více podnětů, zvuků, obrazů. Aby se však jejich citlivá psychika mohla na hru, zkoumání či pozorování plně zaměřit, pomůže k tomu prostředí, které není přeplněné věcmi, dekoracemi ani zvuky. Například velké krabice plné hraček nevedou u malých dětí ke spokojenému hraní, pozornost dítěte může být velkým množstvím velmi rychle přesycena - výsledkem je pak třeba rozházení všeho okolo sebe a ponoření do hry nepřijde žádné. Přichystejte dětem několik míst v nízkých otevřených poličkách, kde bude v nabídce menší množství aktivit a hraček. Každá z nich ať je vidět a dítě si ji může samo vzít. Krabice schovejte do skříně jako zásobárnu a nabídku v poličkách po jednom, dvou kusech pomalu obměňujte. Kromě toho, že z menšího množství věcí si malé dítě snáz vybere tu svou hračku a lépe se na ni zaměří, velmi se usnadní i následné vracení na místo – nejlépe hned po tom, co dítě věc přestala bavit, a předtím, než si vezme další!
Reálné činnosti jsou nejoblíbenější
Hračky patří neodmyslitelně k dětství a ty správné dokáží děti nadlouho zabavit i všestranně rozvíjet. Malé děti však neodolatelně láká i to, co dělají dospělí, a odmalička se chtějí účastnit nejlépe všeho. Umožněme jim to co nejvíce. Už ročnímu batoleti můžeme například v předsíni vytvořit místečko v poličce, podložku na zemi nebo košík, kam si může po vyzutí samo uložit botky. Nainstalujme do vhodné výšky i háček na pověšení bundičky a určeme místo, kam může dítko samostatně položit čepici. Kromě toho, že při těchto činnostech naše ratolest využije svoji energii, rozvíjí motoriku, smysl pro pořádek a roste i jeho samostatnost a sebevědomí, my místo stoprocentního obsluhování dítěte ušetříme cenné vteřiny na to, abychom se sami vyzuli a svlékli. V kuchyni může mít dítě nízko umístěný šuplík nebo poličku, kde si může před každým jídlem vzít prostírku a svoje nádobí a nachystat si ho na místo u stolečku. Lze vytvořit i minipultík s malým džbánkem a hrníčkem, kde si dítě může kdykoli samo nalít vodu nebo čaj a samostatně se napít. A na zapojení se do vaření či pečení je samozřejmě nejlepší některá z učících věží, na nichž může dítě pracovat ve stejné výšce jako rodič.
Buďme s dítětem v jeho přítomném světě
Ať už si dítě hraje, pozoruje něco nebo zkouší nějakou sebeobslužnou či jinou praktickou činnost, bývá narozdíl od multitaskujících dospělých, kteří jsou zpravidla zaměřeni na budoucnost a co nejrychlejší splnění úkolů, naprosto ponořeno do toho, co právě dělá. Malé dítě v podstatě je tím, co dělá, a často pro něj v tu chvíli nic jiného neexistuje. Marie Montessori tomuto stavu říkala “polarizace pozornosti”, dnes se podobné zaujetí někdy nazývá slovem “flow”. Je to nejlepší příprava na soustředěnou práci budoucího dospěláka! Zkusme se co nejčastěji ladit na tuto frekvenci našich dětí a být s nimi přítomni v tom, co právě řeší či dělají. Možná kvůli půlhodinovému kreslení klacíkem v kaluži přímo před domem nedojdete do parku, kam jste měli původně namířeno, ale kdo říká, že to není kvalitně strávený společný čas s vaším dítětem? Užijte si ho spolu na maximum!
Článek pro vás napsala Veronika Kucharská z Montessori centrum Brno.
